Hana

Hana mě dlouhých pár měsíců pronásledovala na všech možných sociálních sítí. U fotek na instagramu byly samé vychvalující popisky, na facebooku vyskakovaly nadšené nadpisy u recenzí, že tuhle knihu si prostě musíte přečíst. Nic z toho mě ale nepřimělo si o knize zjistit víc či jít a knihu si koupit. Ovšem až do okamžiku, kdy jsem viděla video o nejlepších knihách roku od Rodaw z Knihánkova a Káji z Penny and books. To mě tak nalákalo, že jsem cíleně vyrazila do knihkupectví a knihu si koupila. 

"Ačkoli - co člověk potřebuje? Trochu jídla a v zimě teplé oblečení. A důvod žít." 

Dá se říci, že příběh má 3 hlavní postavy - Miru, její maminku Rosu a tetu Hanu.

Mira je mladá dívenka, která bydlí se svou maminkou, tatínkem a dvěma sourozenci. Žijí relativně poklidným životem. Ovšem jen do onoho tragického dne, kdy se jí život obrátí naruby.. 

Kniha je rozdělena na 3 hlavní části:

• V té první se dozvídáme příběh z pohledu Miry. Popisuje události od roku 1954 až do 1963, kdy zjišťujeme, co se stalo s její rodinou a jaké těžkosti ji tímto nelehkým obdobím provázely.
• Druhá část je zaměřena na roky 1933 až 1945. Vypráví o životě Rosy a její sestry Hany. O tom, jaké měly dětství, kde vyrůstaly, jaké měly mezi sebou vztahy. O příchodu Němců a o těžkostech života, pokud jste byl Žid. 
• Třetí část je zaměřena na období od roku 1942 do 1963 a vypráví příběh Hany. Ne náhodou je kniha pojmenována právě po této postavě..

Hana není pouze kniha o holocaustu a poválečné době. Vypráví o osudu tří žen. O tom, kolik utrpení člověk dokáže unést. O pocitu viny. Pocitu, se kterým je sakra těžké žít. O rozhodnutí, zda upřednostnit vidinu svého vlastního štěstí na úkor rodiny. O dobrých i špatných rozhodnutí. O tom, že nesmíme soudit ostatní na pohled, když nevíme vůbec nic.. A vy, čtenáři, budete jen nevěřícně otáčet list za listem a všechno prožívat společně s Mirou, Hanou a Rosou. A budete s jistotou vědět, že se kdysi podobný příběh mohl stát. Autorka se totiž při tvorbě knihy opírala o skutečné události.

Po dočtení knihy mi bylo tak psychicky zle, že na ni jen tak nezapomenu. A je pro mě opravdu hodně těžké odpoutat se od ní a soustředit se na nové příběhy. Autorka dokázala vytvořit velmi silný a srdcervoucí příběh, u kterého jsem polovinu probrečela. Hana je za mě nejlepší knihou, jakou jsem za tento rok doposud přečetla. Klaním se a děkuji autorce, že se příběh Hany, Miry a Rosy rozhodla vyprávět a že jsem jejich obyčejné příběhy v neobyčejné době mohla prožít společně s nimi.

Mé hodnocení: 101 %