Umřel jsem v sobotu
„Nový román je o smrti a osudu. Doteď mne fascinuje, kolik zvláštních náhod se muselo stát, aby ta kniha vznikla." J. F.
Josef Formánek je jedním ze současných autorů, jehož styl psaní je unikátní. Pokud ho neznáte, měli byste to rozhodně napravit.
O čem kniha je?
Umřel jsem v sobotu je kniha, která strčí kdejaké bestsellery do kapsy. Formánek zde vypráví depresivní příběh a prokládá ho svou vlastní osobitou a drsnou zpovědí, svými myšlenkami, úvahami, básněmi a promluvami od Boha.
Kniha je plná deprese, pomsty a smrti.
Je o tom, jak nenávist ničí naši duši a jak přetěžké může být dokázat někomu odpustit.
Je o hledání smyslu života.
"Někdy je bílá stránka, na kterou píšu, příliš prázdná. Přidávám na ni písmena a ona se pořád tváří prázdně."
A jak se mi líbila?
Je to velmi zvláštní kniha. Až neobvyklá, dalo by se říct.
Chvílemi jsem se přistihla, že se mi víc líbil styl, jakým Formánek píše, než samotný děj. Ta poetičnost! Jeho práce s jazykem je fenomenální a, dá se říci, ikonická. Já popravdě moc nenacházím slov, jak své dojmy z knihy popsat. Mrazilo mě, ale na jednu stranu jsem se i bavila. Chtěla bych dokázat vám přesně popsat jak neskutečně se mi kniha líbila. Ale v tomto případě to asi nedokážu.. nebo alespoň ne tak, jak bych si přála. Abyste si po dočtení téhle recenze řekli: "Uff, tohle si musím přečíst". Ale od toho tu máme takové lidi, jako je právě Josef Formánek. Takže si to prostě přečtěte a uvidíte sami, že jsem nekecala! :D DĚKUJI!
"Život není, co chceme, ale to, co máme a vydržíme."
- Originální příběh, který čerpá ze skutečných událostí.
- Vizuální stránka knihy? Pecka! Ústřední příběh je prokládán fotografiemi, hojným střídáním tučného písma a kurzívy.
minusy:
- Snad jen to, že by kniha mohla být delší. Na druhou stranu je důkazem toho, že nezáleží na kvantitě ale na kvalitě.
„Roztříštěni na kousky, hledáme se. Děláme cosi, aby to tak nekřičelo. Ale prázdnota přece nemůže křičet.“
A co napsat závěrem? Snad jen, že bych si moc přála být tak talentovaná jako je pan Formánek!
P.S. Přečtěte si to!
Mé hodnocení: 95 %
Autor: Josef Formánek
Počet stran: 180 s.
Nakladatelství: Smart Press
Datum vydání: 2011
Anotace:
Tento mrazivý příběh se skutečně stal. Nápis, vytesaný na domě v Třebíči, vídal v dětství muž, jenž na sklonku života vyprávěl autorovi svůj příběh. Z osudu rukou a vůle boží. A zde začíná autorovo putování za tajemnou větou, za domem, který aniž by sám chtěl, ovlivňuje jeho život i život ostatních. Je to strhující příběh o lásce, osudu, ztrátě dítěte a druhých šancích, které už se nikdy nebudou opakovat. Co se stane, když se nevyrovnáme s minulostí? Přijde vůbec nějaká budoucnost? Rodina Josefa Marana žila v domě, který změnil jejich život. Mozaikové oko boží a onen nápis jej poslal na cestu, na kterou se žádný smrtelník nechce vydat. Rodina přišla rukou vraha o svou jedinou dceru. Osud k nim byl ale shovívavý. Přišlo druhé dítě. V duši Josefa Marana, ale nebyl klid. Toužil jej najít. Rozhodl se pátrat v minulosti, a tak svou druhorozenou posílal na onen svět. Do míst, kam se žádné dítě nepodívá. Její oči byly oči Josefovi, a on hledal vraha. Viděla dívka, co se v budoucnosti skutečně stane? Vrátí se k němu alespoň jeho druhá dcera? Mnohdy nás stvořitel posouvá vpřed, my se však nedokážeme vymanit ze spárů minulosti. A tak ztratíme vše, na čem nám záleží. I sami sebe. Temná kniha spojuje prvky vyprávění s básněním. Celý příběh je jako hra. Hra o naději. Mrazí z něj v zádech, v srdci i v hlavě.
Publikováno: 25. 09. 2018