To prší moře

Radka Třeštíková mě baví jako osobnost i jako spisovatelka. Její knihy jsou čtivé, oddechové a nenáročné. Čtenář, jenž touží právě po něčem takovém, musí být s jejími knihami zaručeně spokojen.

RT v titulu To prší moře zachycuje nešťastnou lásku, smrt v rodině, strach, bolest a snahu poučit se z chyb. Ano už z tohoto výčtu správně tušíte, že je to kniha celkem depresivní. Je naplněna nejen melancholií, ale také minimem dialogů, což je vlastně skvělý, jelikož nás v tomto případě mnohem více zajímají vnitřní monology postav než cokoli jiného. Stěžejní postavou příběhu je Hanka – zpočátku jsem s ní měla trochu problém, ale později mi vadila.. no vlastně úplně stejně jako na začátku, ale tak nějak jsem si na ní postupně zvykla. Když zůstanu ještě u těch postav - hodně mě bavila Zora a taky Hubert.  

"Zakloním hlavu a ty kapky, co stékají dolů, chutnají najednou slaně. Prudká letní přeháňka a po ní to ticho tak hezky voní. Máma by řekla, že prší moře." 

Plusy:

RT dokáže svým umem čtenáře vtáhnout do příběhu, který dokonale demonstruje to jaký život opravdu je. Budete cítit, že se RT snaží vypořádat se svou osobní ztrátou a tak se téma ztráty v knize objevuje hned několikrát a to v různých podobách. 

Knihu To prší moře jsem si vzala na dovolenou a tam rozhodně splnila svůj účel :) Líbila se mi rozhodně víc než Osmička, ale o trochu míň než Bábovky. I v tomto případě se jedná o čtení spíše pro ženy. 

Mé hodnocení: 80 %