Opuštěná společnost

Hned druhý den po volbách jsem sáhla po knize Opuštěná společnost - proč? Protože už jen ten název naprosto dokonale vystihoval mé pocity.. A jaké bylo mé očekávání od Opuštěné společnosti? Především takové, že si rozšířím obzory na poli české politiky. To mi kniha splnila na 100 %. 

"V chování Miloše Zemana můžeme vystopovat tři základní strategie při řešení krizové situace: Když nevíš, kudy kam, odveď pozornost lží. Vzbuzuj neustále dojem, že čelíš velké přesile nepřátel. Kdykolik to jde, zaútoč." 

Erik Tabery je výraznou osobností žurnalistiky. Dokáže věcně a s nadhledem popsat společenské dění. Navíc, ač se jedná o politické téma, dokázal ho podat velice čtivým způsobem, takže jsem se ani chvíli nenudila. Kniha poskytuje komplexní pohled na věc, nevnucuje nikomu svůj názor, pouze konstatuje zdroji podložená fakta. Probírána jsou zde témata jako migrace či poslední dobou stále více diskutovaný vliv sociálních sítí. Tabery se ve své knize dále věnuje vývoji republiky v kontextu s historickými událostmi za dob Masaryka a Havla. Vývoji idejí, jejichž protipólem je Zeman a Babiš, kteří se naprosto rozcházejí s demokratickými myšlenkami. Tabery v knize také poukazuje na nešvar současné doby - populismus - “Nebudeme platit řecký dluh“, „Uprchlíky nám sem dovezli sluníčkáři“, „Odlišná kultura = teroristé“ a jiné podobné nesmysly ve stylu krátkých a děsivých hesel. Hesel, na jejichž základě si mnoho občanů utváří představu o tom, jaká je pravda.

"Podstatou nevládních organizací, na niž se nejčasteji dotírá, je pomáhat. A kdo chce pomáhat druhým, nevybírá si, jestli pomůže dvacetileté blondýnce, seniorovi anebo uprchlíkovi ze Sýrie. Nejsou to "vítači" běženců, jak se jim občas říká, nesnaží se organizovat příchod lidí z Afghánistánu, Afriky či právě ze Sýrie."

Opuštěná společnost je jednou z mála knih, o kterých jsem přesvědčena, že patří na seznam povinné četby a to nejen z důvodu, že upadá zájem mladých o politické dění, ale především proto, aby lidé, kteří čerpají informace pouze z TV Barrandov a dalších pochybných zdrojů, četli také něco serióznějšího - třeba právě Opuštěnou společnost - a mohli si na základě těchto informací utvořit svůj vlastní názor. Ten můj se doslova a do písmene shoduje s tím autorovým - ano, žijeme v opuštěné společnosti, kde jsou morálka a humanismus sprostá slova.

Je obrovská škoda, že Opuštěná společnost není bestsellerem či více propagovanou knihou. Zasloužila by si totiž mnohem širší záběr čtenářů - a to především z okruhu těch, kteří jsou příznivci Zemana, Okamury apod., což jsou vlastně cílovou skupinou Opuštěné společnosti. 

Mé hodnocení: 100 %

Autor:  Erik Tabery

Počet stran: 280 s.
Nakladatelství: Paseka
Datum vydání: 2017
Anotace:
Česká cesta od Masaryka k Babišovi.
Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. 
Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.