Marta děti nechce

O čem kniha je?

Může cesta do Santiaga změnit člověku život nebo se zase vrátí tam, odkud vyšel?

Jak se mi líbila?

Marta děti nechce je nejnovější kniha Petry Soukupové a já od ní dostala přesně to, co jsem čekala. Opět brilantní psychologie postav, skvělý jazyk (já ten autorčin styl psaní vyloženě miluju) a příběh, který se mě dotkl. 

Alfou a omegou příběhu je naše hlavní hrdinka Marta, která neustále podléhá tlaku od okolí, není schopná říct ne a dělat věci po svém. Vyrazí na poutní cestu do Santiaga, otázkou zůstává, zda si na této cestě uvědomí, či neuvědomí, co je potřeba v jejím životě změnit, aby žila víc v klidu..

Komplikované mezilidské vztahy, tak to je něco, co Petra Soukupová umí vykreslit opravdu dokonale!

Musím ale říct, že mi úplně nevyhovovalo to zakončení.. a místy jsem měla problém s hlavní postavou Marty, její povahu jsem opravdu nezvládala  a strašně moc jsem toužila s ní zatřást a zařvat na ni "pane bože už konečně otevři oči a vykašli se na všechno, co ti kdo vtlouká do hlavy a začni si žít po svým".

Příběh ve mně vzbudil ale spoustu emocí, bavil mě a nad životem Marty budu nejspíš ještě chvíli přemýšlet..) doporučuji!

Ve spolupráci s Nakladatelství HOST.

Mé hodnocení: 80 %

Autor: Petra Soukupová
Počet stran:  368 s.
Nakladatelství: Host
Datum vydání: 2024
Anotace:
Může cesta do Santiaga změnit člověku život nebo se zase vrátí tam, odkud vyšel? Martě se nic špatného neděje. Má dobrou práci, žije v dlouhodobém vztahu s Hynkem a jeho děti z předchozího manželství má ráda. Svoje děti nechce, Hynek žádné další taky ne, v tom jsou zajedno. Tak co chce vlastně řešit? Proč se rozhodne vyrazit sama na deset dní trvající cestu plnou nepohodlí a samoty, když měla jet s Hynkem a dětmi k moři? Mají pravdu její blízcí, když si myslí, že je to nesmysl a vůbec — že by Marta měla žít úplně jinak?
Petra Soukupová opět bravurně zkoumá psychiku ženské hrdinky, která se ocitá v bodě, kdy se musí vypořádat nejen s vlastním životem, ale také s očekáváními svého okolí. Martino vyprávění se prolíná s názory a pohledy jejích blízkých a román tak otevírá otázky, do jaké míry se naše představa o štěstí formuje pod tlakem těch, kteří nás obklopují. A také zda lze rozpoznat okamžik, kdy o své budoucnosti ještě rozhodujeme sami a kdy už ji ovládají jistoty minulosti a společenské konvence.