Hlavně to nikomu neříkej

Knihu Hlavně to nikomu neříkej jsem si toužila přečíst už od té chvíle, jakmile jsem si přečetla anotaci. Ústřední téma se točí okolo šikany a je z pera slovenské autorky.

Hlavní hrdinkou příběhu je mladá Eva, která ze všeho nejvíc na světě miluje tanec. Život se s ní ale příliš nemazlí – otec ji zemřel, matka pracuje v zahraničí a doma v Čechách Evu navštěvuje minimálně. A tak Eva svůj žije se svým starším bratrem Ivem, který se spíše než do role bráchy, vžívá do role otce a nedává Evě příliš volnosti a osobního prostoru. K tomu všemu je Eva ve škole terčem pozornosti především pro své spolužáky, kteří ji takřka každý den dělají ze života peklo. Její jediná spřízněná duše, kamarád Lukáš, o kterém ví, že se na něho může vždy spolehnout, je její záchranou. Ovšem jen do té doby, než odjede studovat na rok do zahraničí a tak Eva zůstává v Čechách se svými starostmi sama.. 

"Snažím se nevšímat si jí. Sleduju pestrobarevnou ulici plnou pestrobarevných lidí spěchajících za povinnostmi a podléhám neodbytnému pocitu, že mezi ně nepatřím. Že jsem jiná."

Co mě na knize bavilo, byl formát zpracování. Knížka se četla opravdu dobře. Napomohlo tomu také oživení textu pomocí „bublin“, které obsahovaly SMSky mezi Evou a Lukášem. 

Ovšem od knihy na tak závažné téma, jako je šikana, jsem čekala něco víc. Vyčkávala jsem okamžik vyhrocení celé situace, ze kterého mi bude běhat mráz po zádech. Čekala jsem, že celý příběh bude odstrašujícím příkladem toho, jak šikana může dopadnout nebo že bude příběh demonstrovat jak v případě šikany správně postupovat. Téma šikany bylo sice v knize zakomponováno, ale příběh na mě působil z poloviny spíše jako lovestory, ve které je hlavní hrdinka neschopna zastavit a vyřešit to, co se jí děje ve škole (a podle mého k tomu měla spoustu příležitostí).

Eva na mě působila neuvěřitelně naivně a neschopně. Jakoby čekala, že někdo přijde a celou situaci za ni vyřeší. I přes to, že to Eva byla obětí šikany, občas jsem na ni měla neuvěřitelný vztek. Nedokázala jsem se do ní doopravdy vžít či se s ní nějakým způsobem ztotožnit. Chápu, že může být někdy těžké se někomu svěřit, ale měla to aspoň zkusit! Navíc ten Evy milostný románek s nejoblíbenějším klukem školy..Do knihy o šikaně by se žádné klišé prostě cpát neměly! Co se týče konce, ten mi připadal dost předvídatelný..což byla vlastně celá kniha. 

Pokud vás téma šikany zajímá, doporučuji si přečíst knihu Ten den jsem se rozhodl zemřít.

Mé hodnocení: 60 %


Autor:  Miroslava Varáčková 
Počet stran: 240 s.
Nakladatelství: Slovart
Datum vydání: 2017
Anotace:
Ivovi je dvacet a život má před sebou. Mladší sestra Eva je jeho jediná slabost, pro niž bez váhaní vytáhne do boje. Sedmnáctiletá Eva je bratrův pravý opak. Je terčem posměchu, proto se snaží byt neviditelná. Ale s jizvou na tváři a stigmatem rodinné tragedie se před spolužáky uniká stěží. Když nevinné žertíky přerostou v přímočarou tyranii, Eva nachází jedinou radost ze života v tanci. A tam ji osud uštědří poslední a nejtvrdší ránu jménem láska. S něhou a porozuměním píše autorka o šikaně, pocitech osamělosti v rozvrácených rodinách a o přátelstvích teenagerů, která pro ně v těžkých chvílích znamenají všechno. 

Publikováno: 20. 10. 2017