Knihy, které si přečtěte, pokud se rádi bojíte - 1. část

Zdravím všechny knihomoly :)

podle názvu už asi tušíte o co v tomto článku půjde. Nedávno se mi v hlavě zrodil takový nápad a teď když mám konečně relativně dost času věnovat se blogu (i když to možná podle množství nových příspěvků nevypadá :D..), jsem se rozhodla ho zrealizovat. A proč se budu zaměřovat právě na "strach nahánějící" knihy?

Pokud bych si měla vybrat JEN jeden žánr, který už budu číst nadosmrti, nastalo by rozhodování mezi detektivkami a thrillery. Především detektivky jsou mojí srdcovkou odjakživa. Už jako malá jsem četla sérii Tajemství, která mi nejen dodnes připomíná mého dědečka (kterému jsem ji půjčovala a vždy obdivovala to, jak dokáže přečíst jeden díl za den), ale byla to i první knižní série, kterou jsem fakt milovala a už tehdy to zřejmě předurčilo, že prostě detektivky budou "moje". Navíc často slýchávám větu - "Doporuč mi nějakou detektivku" - a jelikož jsem jich už za to čtvrt století přečetla fakt hodně, mnohdy mám sama problém vzpomenout si na nějakou, která stojí za zmínku a která nad ostatními vyčnívá, protože (jen tak mezi námi) občas jsou jak přes kopírák. Nakonec to dopadá tak, že mé doporučení zahrnuje prostě tu, na kterou si zrovna vzpomenu a pak mi to stejně vrtá hlavou, jestli jsem nečetla náhodou i nějaké lepší..Tak jsem se rozhodla, že vytvořím mini sérii těch nejlepších, které se mi kdy dostaly do rukou.

Tímto vás po (omlouvám se, že zdlouhavém) úvodu vítám u prvního článku ze série "Knihy, které si přečtěte, pokud se rádi bojíte". Vy, kteří hledáte tip na super detektivku čtěte směle dál! Vy, kteří jste tento článek z nějakého důvodu dočetli až sem, ale detektivky vás vlastně vůbec nezajímají, no.. i vy klidně čtěte dál, třeba vás nějaká zaujme natolik, že si o ní budete chtít zjistit víc :))

Taaakže:

Davidovy hvězdy - Kristina Ohlsson 

Kristina Ohlssonová patří k mým nejoblíbenějším autorům. Když jsem se rozmýšlela, který díl ze série případů Fredriky Bergmanové a Alexe Rechta vám doporučit, bylo to těžké vybírání. Za prvé - doporučuji všechny. Ohlssonová je naprosto vynikající spisovatelka a žádnou její knihou nesáhnete vedle (snad až na její poslední Hořící stromy - o nich více info v článku ZDE). Za druhé.. no vlastně žádné za druhé není.. Za její nejlepší knihu považuji Davidovy hvězdy. A o co v ní jde?

Na začátku příběhu dojde před školou ke střelbě. Výsledkem je jedna mrtvá učitelka a dva pohřešování chlapci, kteří jsou později nalezeni mrtví, s papírovými pytli na hlavě.. Kniha je neuvěřitelně čtivá, nebudete se moci odtrhnout a ačkoli má přes 500 stránek přečtete ji za chvilku. Navíc naše ústřední vyšetřovatele si naprosto zamilujete! Na severu prostě detektivky psát umí a Kristina Ohlssonová to jedině potvrzuje!

Temné hlubiny – Robert Bryndza

Při prohledávání zatopeného lomu k jednomu případu naleznou vyšetřovatelé kostru malého dítěte. Vše nasvědčuje skutečnosti, že se jedná o sedmiletou dívku, která se ztratila před šestadvaceti lety. Erika a její tým se pouštějí do vyšetřování jednoho z nejsložitějších případů, který je prozatím potkal..

Třetí díl série s Erikou Fosterovou pasuji na nejlepší díl celé série. Opět jsem se od knihy nedokázala odtrhnout, navíc řešení vraždy malé holčičky, která před lety zmizela, považuji za super tah, který chytne za srdce každého. Eričina postava se vyvíjí a je čím dál tím víc sympatičtější. Ocenila jsem i přítomnost dvou vyšetřovatelů z minulých dílů, které jsem si naprosto zamilovala. Navíc vyústění příběhu bylo velmi nepředvídatelné. Už to tak vypadá, že Bryndza prostě neumí napsat knihu, která by mě nebavila :smile: Rozhodně vám doporučuji i Dívku v ledu a Noční lov.

Jo Nesbo – Žízeň

Hlavní antihrdina Žízně si své oběti vybírá za pomocí aplikace Tinder. Vraždí ženy dost brutálním způsobem a zdá se, že má nadpřirozené schopnosti, protože je takřka nepolapitelný! Hlavní vyšetřovatel, Harry Hole, nevydržel (a vlastně ani neměl moc na výběr), zřekl se poklidného rodinného života a opět se zapojil do vyšetřování znepokojujících vražd. Vraždí opravdu vampyrista? A komu vrah zanechává vzkazy?

I když má Žízeň téměř 600 stran, já ji měla přečtenou za dva dny. Už to svědčí o tom, že Nesbo napsal velice čtivý a dramatický příběh, který vás pohltí! Ačkoliv musím uznat, že některé situace mi přišly lehce přitažené za vlasy, ale to bylo asi tak jediné mínus :smile:

Vítězslav Jareš - 12.12.

To by bylo, abych sem nezahrnula i nějakého českého autora!

Na počátku knihy je popsána událost z roku 1976, kdy se česká rodina snaží utéci z komunistického Československa. Jak souvisí tato stará událost s hromadnou vraždou malířek v roce 2016? Vyšetřování masakru má na starosti kapitán Krol z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Ukazuje se, že objasnit celou záležitost nebude jednoduchý úkol – mrtvé malířky totiž svou tvorbou společnost dost provokovaly a lidé, kterým jejich tvorba nebyla po chuti, bylo víc než dost. Pachatel navíc naaranžoval jejich mrtvá těla do poněkud bizarních pozic a evidentně chce, aby jeho „práce“ neunikla téměř žádnému oku a tak své činy natáčí a následně publikuje na internet..

Příběh je dokonale propracovaný, nenaleznete v něm žádné nudné pasáže a všechno do sebe krásně zapadá. Co jsem osobně velmi ocenila, byla podrobnější charakteristika postav a jejich osobního života. Kniha je čtivá od začátku až do samého konce. A co se konce týče – z toho vás bude mrazit! Autora jsem doposud neznala, o to víc pro mě bylo překvapením, jak skvělý spisovatel je. Za zmínku stojí uvést, že autor se podílel na scénáři k seriálu Kriminálka Anděl.

Camilla Läckberg - Mořská panna 

Mořská panna je mou prvotinou od této autorky. A musím říct, že mě velmi mile překvapila.

Příběh začíná případem Magnuse, jehož tělo je po 3 měsících pátrání nalezeno zamrzlé v ledu. Následně se ukazuje, že tento muž byl zavražděn a vyšetřovatelé dochází ke znepokojivému zjištění, že přítel zavražděného už několik měsíců dostává výhružné anonymní vzkazy. Otázkou zůstává, zda to má nějakou spojitost. A jestli ano, tak jakou?

Hlavní příběh doplňují krátké kapitolky psané kurzívou, vyprávějící (na první pohled nesouvisející) příběh o malém chlapci. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v bohatém množství postav, kdo ke komu patří a kdo s kým co má.. Ale poté jsem knihu četla nonstop. Nejradši bych ani nešla spát, jen abych zjistila, co se to tam sakra děje a co naše hlavní postavy spojuje. Říkám vám, připravte se na hodně šokující a znepokojující odhalení! 

Mons Kallentoft – Vodní andělé

V bohaté čtvrti dojde k vraždě. Ve vířivce jednoho z honosných domů je nalezen zavražděný manželský pár. Nic ale nenasvědčuje násilnému vloupání. Znali svého vraha? Jak to, že se v takovém domě nic neztratilo? Jediné, „co“ všichni hledají, je pětiletá Ella, adoptovaná dcera zavražděných..

Ač se to na první pohled může zdát překombinované (v jednom odstavci čtete popis vraždy, v dalším vnitřní monology a pocity zavražděných) – není. Čtenář si rychle zvykne na autorův, skoro až lyrický, styl psaní. Chvílemi jsem ani neměla pocit, že čtu detektivku – ty myšlenky, slovní obraty, úvahy - to bylo vážně něco. I přesto, že většinou upřednostňuji knihy postrádající zdlouhavé popisy prostředí – tady jsem je milovala. Nejedná se o knihu, kterou bych vám doporučila jako oddechovku na dovolenou. Dokonce i zpětně, když si příběh vybavím, mě mrazí. Odkrývá pravdu, která děsí. Ústřední téma nechci prozrazovat, jedná se však o téma citlivé a bohužel, velmi reálné, které se může odehrávat kdekoliv ve světě. Pokud se vám kniha někdy dostane do rukou, určitě neváhejte a přečtěte si ji! Přemýšlela jsem nad ní ještě několik dní a myslím, že jen tak nezapomenu. Je však na samotném čtenáři, na kolik se nechá ovlivnit příběhem..

Jane Harper – Sucho

Příběh odstartuje pohřeb zavražděné rodiny. Na smuteční obřad do městečka Kiewarra přijíždí dávný kamarád zemřelého Luka Hadlera – Aaron Falk, federální policista, jenž své dětství prožil právě na zdejším venkově. Rodiče mrtvého Luka Hadlera poprosí Aarona, zda by nemohl trochu zapátrat a zjistit nějaké informace, proč k tak strašlivé události vůbec muselo dojít. Vše totiž nasvědčuje tomu, že otec rodiny svou ženu a syna zastřelil a následně spáchal sebevraždu. Rodiče mrtvého Luka tomu ale odmítají uvěřit. A tak se Aaron za pomocí místního policisty pouští do pátrání. Co asi zjistí? Jedná se opravdu o dvojnásobnou vraždu a sebevraždu? Nebo bude nakonec vyšetřovat trojnásobnou vraždu?

Velkými přednostmi knihy jsou věrohodné, sympatické a dokonale propracované postavy, které si zamilujete. Příběh je plný spletitých vztahů, nepřátelství, starých křivd, tajemství, beznaděje, závisti a nenávisti. Dusná atmosféra australského venkova na vás dolehne i skrze řádky.. Tuto knihu bych nezařadila mezi tradiční detektivky, protože je zde cítit určitý přesah. Zjištění, proč muselo dojít ke smrti tří osob, mě zasáhlo. Autor pracoval s emocemi čtenáře natolik dobře, že jsem v jednu chvíli měla dokonce na krajíčku, což se mi běžně u detektivních románů nestává. Na konci sice zůstane pár ne zcela zodpovězených otázek, ale to v tomto případě vůbec nevadí. Nejsou už tolik důležité a je pak jen na čtenáři, jakou "pravdu" z příběhu vycítí. Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu – paráda! Sucho je neobyčejná detektivka, která ve mně nevyvolala pouze strach a napětí, ale také neskutečný smutek a soucítění. 

Stalker - Lars Kepler

Vrah, hrající si na kameramana. Své oběti si natáčí jen pár minut před tím, než se pro ně dosud poklidný večer mění v hotové peklo. Náš vrah je tak trochu výstřední a touží po tom informovat o jeho budoucí činnosti policii. A tak jim pokaždé zašle ono video ještě předtím, než sám započne páchat zlo. Policie však nemá žádné informace, ani indicie, které by směřovaly k tomu, aby zjistili o jakou ženu se jedná a kde se její dům nachází.. Takže jim nezbývá nic jiného, než čekat na to, až někdo nahlásí vraždu..

Víte kdo je mým úplně nejoblíbenějším spisovatelem? 

Tady Lars Kepler (nebo spíše by se hodilo upřesnit: manželé, kteří se pod tímto pseudonymem ukrývají). Miluji celou sérii Joony Linny (mého nejoblíbenějšího vyšetřovatele), ale právě Stalker (a hned těšně za ním Písečný muž) je mým nejoblíbenějším titulem. Až do poslední stránky vás bude polévat horko a běhat mráz po zádech - to mi věřte! Navíc je kniha velmi čtivá a jednoduché a krátké věty zapříčiní, že ji budete mít přečtenou raz dva.