Skládačka

„Sériový vrah, který ze svých obětí vytváří morbidní skládačky. A detektiv, který se snaží poskládat celý případ dřív, než pachatel udeří znovu.“

V tomto brutálním thrilleru proti sobě stojí dvě hlavní postavy:

- policista Frank Quinn, který je odborníkem na sériové vrahy.

- vrah, který je malý svalnatý mužík s podivně špičatým uchem. Jeho totožnost není známa, a proto ho média začnou nazývat "Skřet".

Skřeta vždy fascinoval mechanismus toho, jak věci fungují. A tak rozebíral do nejmenší částečky a následně s precizností skládal - budíky, toustovače a nakonec i lidská těla. Tato posedlost ho dovedla až k tak brutálním vraždám, které by se v jistém slova smyslu daly nazvat originálními. Příznačný název knihy Skládačka odpovídá způsobu, jakým vrah postupuje při vraždě – nejprve těla svých obětí rozřeže a následně poskládá. Občas jsou v knize tyto postupy tak detailně popisovány, že vám to vezme dech.

Tak jak tomu u sériových vrahů bývá, i v tomto případě se z knihy dozvídáme, že z něho takové monstrum vlastně vyrobila jeho rodina. 

Téma sériových vrahů v knihách vyhledávám často a na rovinu říkám, že Skládačka předčila mé očekávání. Lutz zde dokonale popsal mysl a duši sériového vraha. I když je to místy trochu scifi, Lutz Vás dokáže do děje vtáhnout takovým způsobem, že při čtení knihy se budete bát toho, že se Vám večer v koupelně objeví Skřet s pilkou v ruce!

Opět se tu sice opakoval můj neoblíbený otevřený konec, ale na pokračování se moc těším.

Mé hodnocení: 90 %

Autor: John Lutz
Počet stran: 500 s.
Nakladatelství: Domino
Datum vydání: 2016

Anotace: 

I ve svém nejnovějším románu přivádí klasik žánru na scénu soukromého detektiva Franka Quinna, který se proslavil jako neomylný lovec sériových vrahů. Tentokrát proti Quinnovi stojí drobný mužík s podivně odstávajícím uchem, který od médií dostal příznačnou přezdívku Skřet. Mysl sériového vraha je vždy, jaksi už z podstaty značně odlišná od mysli běžného člověka, ale v tomto případě to platí dvojnásob. Zvrácenost tohoto pachatele děsí i samotného Quinna. Skřet má totiž velmi podivnou zálibu. Už od dětství nesmírně rád rozebírá všemožné předměty a pak je zase úhledně skládá. Dokud tuto svou nutkavou potřebu uspokojoval prostřednictvím domácích spotřebičů, nikomu to nevadilo, ale teď je situace jiná. Skřet totiž zjistil, že ještě více ho těší vytvářet skládačky z těl zavražděných mladých žen... Ano, v jeho očích je to téměř rovno umění – a je odhodlán tvořit dál. Dokud ho Quinn nezastaví.