Vše, co jsme si nikdy neřekli

Vůbec nechápu, proč jsem koupi této knihy tak dlouho odkládala. Pořád jsem si nebyla podle anotace jistá, zda to bude pro mě to pravé ořechové. Ale BYLO! Vše, co jsme si nikdy neřekli je prozatím tou nejlepší knihou, jakou jsem letos přečetla. Takže doporučuji, doporučuji, doporučuji!!!

Kniha vypráví příběh obyčejné rodiny, která se musí vypořádat s tragédií. Ačkoli by mohla být největší pozornost věnována komukoli z rodiny Leeových (každá z postav má potenciál na to, aby o ní byla napsána samostatná kniha) - zde je ústřední postavou mladá Lydia. I přes to, že nebyla prvorozená, ani tzv. benjaminek, rodiče ji milovali ze všech tří dětí nejvíce. Šlo ale o dost zvláštní druh lásky. Když jednoho dne ráno rodina zjistí, že Lydia není ve své posteli, začnou po ní pátrat.

To ještě nevědí, že Lydie je už pár hodin mrtvá..

Každý z rodiny se s touto tragédií a se svým smutkem vypořádává po svém – pro někoho je řešením alkohol, pro druhé nevěra, vztek nebo izolace od světa. Příběh rodiny americké matky a čínského otce je zasazen do amerických reálií 50. - 70. let, který demonstruje nejen rasové otázky, které byly pro tuto dobu dost ožehavé, ale také jak to může dopadnout, když spolu lidé nemluví, nesdílí své pocity a nezajímají se o druhé.

„Nikdy se neusmívej, když se ti nechce.“ 

V knize pozorujeme sourozenecký vztah, který ač je silný a láskyplný, i přesto je poznamenán výchovou matky, která toužila celý život vynikat a otce, který celý svůj život toužil zapadnout. Jsme svědky sobecké lásky, kdy si rodiče kompenzují své neúspěchy tím, že své touhy přenesou na dítě. A někdy ač dobře míněné úmysly, se mohou minout s účinkem. Ačkoli jsem měla často na Lydiiny rodiče obrovský vztek, na druhou stranu díky tomu, že nás autorka seznámila i s jejich životním příběhem, jsem je vlastně chápala. Ale tak už to bývá, že s příchodem dítěte jdou zřejmě potřeby a touhy rodičů stranou.

Příběh vás vtáhne, možná až příliš. Měla jsem pocit, že jsem šestým členem rodiny a že všechny události prožívám spolu s ostatními, jako bych stála vedle nich a viděla a cítila vše, co prožívají a sledovala jejich falešné štěstí. Při čtení se ve mně mísila hromada pocitů (vztek, smutek, lítost, naštvanost), že mi i po čtení bylo jako by se příběh naší knižní rodiny týkal i mě. Ačkoli z knihy srší klid a ticho, stáváme se svědky silného rodinného dramatu, který vás nenechá chladnými a věřím, že vám zaplní hlavu na několik dnů.

Tato kniha je opravdu dokonale propracovaným psychologickým náhledem do lidské duše. Ukazuje, že ač každý z nás má své problémy, tak si musíme dát velký pozor na to, jak tyto problémy a nenaplněné touhy přenášíme na ostatní. Jak je důležité mezi sebou mluvit a to o všem. Co jsem u této knihy neočekávala – překvapivý konec, který mě hodně zasáhl. Vše, co jsme si nikdy neřekli pro mě bylo opravdovým čtenářským zážitkem a jsem přesvědčena, že mi tato kniha hodně dala i do budoucna.

Každý z nás má něco, co nikdy neřekl. Teď už se jen musíme zamyslet nad tím, zda to má opravdu zůstat nevyřčené.

Mé hodncení: 100 %

Autor:  Celeste Ng
Počet stran: 272 s.
Nakladatelství: Odeon 
Datum vydání: 2016
Anotace:
Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí...
Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí – dcera Hannah… Znepokojující a tragický příběh čínsko-americké rodiny žijící na předměstí Ohia získal prestižní ocenění Kniha roku obchodu Amazon za rok 2014.