Ponorka

Vypravěčem knihy je patnáctiletý puberťák Oliver Tate. Jeho posedlostí jsou SLOVA. Slova má opravdu rád a především ta cizí. Taky má rád slovníky a vyloženě ho těší, když může manipulovat se svými rodiči. Poslední dobou ho taky zajímá sex. Jeho chování se jeví jako dětinské, ale i přes to je velmi inteligentní. Žije se svou matkou a otcem.

"Můžeš přestat brečet, když budeš jíst svoje slzy."

Dějově je kniha rozdělena na 3 části. V té první je popsán vztah s jeho novou holkou Jordanou, se kterou poprvé prožívá veškeré pocity, které k první lásce patří. Ve druhé části svou pozornost Oliver věnuje vztahu jeho rodičů – především snaze jejich manželství zachránit. Ve třetí části se vyrovnává s rozchodem s Jordanou.

Není to kniha na jedno odpoledne, četla jsem ji několik dní a musela jsem se k jejímu dočtení vyloženě nutit. Uznávám, že místy to bylo i vtipné, ale Oliver mi byl už od začátku strašně protivný, jeho názory a jednání mi byly hrozně proti srsti. Navíc mám ráda, když má kniha nějaký děj – v tomto případě byl děj spíše monotónní. 

Mám ráda „jiné“ knihy, ale asi jsem od této čekala něco jiného – moje chyba :) . Po dočtení ve mně kniha nezanechala žádné dojmy – prostě vyšuměla. 

Pokud toužíte po knize, která je jiná než ostatní a máte rádi deníkovou formu – je pro vás Ponorka ideální. 

btw. podle této knihy je natočený film – Jmenuji se Oliver Tate.

Mé hodnocení: 50 %

Autor: Joe Dunthorne 
Počet stran: 336 s.
Nakladatelství: Plus
Datum vydání: 2013

Anotace: 

Oliver je zvídavý a jeho záliba ve slovnících a encyklopediích nezůstane bez následků. Jenže život je jinde. Přes nespornou inteligenci zůstává v mnoha ohledech překvapivě natvrdlý, dětsky naivní, ale mnohdy i bezcitný a sebestředný. Ačkoli se mu domýšlivě zdá, že má vše pod kontrolou a všemu rozumí, skutečnost jej stejně zaskočí... Jeho komentáře o rodičích i vrstevnících jsou ve své přemoudřelé přímočarosti neodolatelně vtipné.