Žena z kajuty č. 10

Musím přiznat, že na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá, takže když na mě čekala doma po příjezdu ze školy, ihned jsem věděla, že jí musím začít co nejdřív číst. Co mě mile překvapilo, byl obal knihy a na něm vystouplé kapky vody - vypadá to vážně skvěle :) 

Hlavní hrdinkou příběhu je Lo Blacklocková. Lo je novinářka, která po mnoha letech práce v časopise stále čeká na okamžik, kdy si někdo všimne její usilovné snahy a jí se dostane zasloužilého kariérního postupu. A zdá se, že nyní má konečně příležitost ukázat, co v ní je! Byla totiž vybrána, aby se jménem časopisu účastnila první plavby na velice luxusní lodi Polární zář. Jenže komplikace nastanou ještě před odjezdem na onu snovou loď - Lo je na tom od určité události psychicky dost bledě, skoro nespí a začne více propadat alkoholu. To vše na antidepresiva, která bere už řádku let, není zrovna ideální. Každopádně nic z toho jí nezabrání v její šanci uspět a i přes silné psychické a fyzické vyčerpání nasedá na loď a vydává se na panenskou plavbu lodi, kde se jí má dopřát nesmírného luxusu a společnosti mnoha významných a vlivných lidí.

ALE..

Vše dokonalé má skončit hned první večer. Lo se vrací do své kajuty více než lehce společensky unavená. Lehá si do postele a usíná. Pak ji ale budí zvláštní zvuk. Vybíhá z pokoje - má totiž pocit, že slyšela jakoby něco spadlo do vody..něco těžkého. Dívá se přes zábradlí – zdá se jí, že něco v hlubinách moře zahlédla – nebyla to ruka? Lo svolá poprask, je přesvědčena, že se stala svědkem vraždy. Že nějaká žena byla určitě zavražděna. JENŽE, podle všeho na palubě není nikdo pohřešován. Jak je to možné?

Zhruba první třetina knihy nám popisuje život Lo na souši. Já se ale celou dobu těšila až se příběh přesune na loď! A právě část knihy, odehrávající se v lákavém prostředí luxusní lodi, mě bavila nejvíc. Přemýšlím, zda jsem někdy četla detektivní příběh, jehož ústřední část se odehrává na lodi - žádný mě nenapadá :) Takže už z toho důvodu má u mě kniha velké plus.

"A její tělo, vznášející se ve studené, tiché černotě hlubokého oceánu, tělo bílé jako kost, ryby, které ji ohlodávají oči, vlasy vlají v proudu jako chochol temného dýmu."

Co napsat o hlavní hrdince? Nebyla mi příliš sympatická, ať už svým chováním ke svému příteli Judovi, tak i chováním na lodi. Až příliš často mi připadalo, že nebyla schopna zachovat chladnout hlavu a alespoň chvíli uvažovat racionálně. I když se to dalo očekávat, jelikož je naše hlavní hrdinka emocionálně nestabilní a závislá na antidepresivech. 

Kniha je velice čtivá. Příběh je rozčleněn do krátkých kapitol, a co je nejvíc super – žádné hustě popsané stránky! Díky tomu se kniha četla velmi snadno a rychle. Také množství postav bylo tak akorát, že se v nich čtenář celkem snadno orientoval. Některá místa v knize byla lehce zdlouhavá, já bych určité kapitoly (především ty v první polovině knihy) zkrátila, aby se napjatá atmosféra udržela po co nejdelší dobu příběhu. Co se týče rozuzlení - měla jsem řadu teorií, jak by celý příběh mohl dopadnout, ale musím uznat, že zápletka byla překvapivá. Autorka čtenáře dokázala dokonale zmást - můj favorit na hlavního podezřelého se měnil snad s každou novou kapitolou. 

V kontextu s autorovou prvotinou Všude kolem černý les, která mě příliš neoslovila, se Žena z kajuty č. 10, autorce vydařila mnohem lépe. Alespoň z mého pohledu se jí podařilo více propracovat hlavní postavu a také vytvořit a udržet napínavou a nervy drásající atmosféru. Od příběhu, odehrávající se v odlehlém luxusním domě uprostřed lesa se přesunula na palubu luxusní lodi. A tento autorčin tah byl perfektní. 

Knihu Žena z kajuty č. 10 považuji za velmi vydařenou. Nejedná se o žádnou průměrnou, tuctovou detektivku. Nemůžu se ale ubránit jisté podobnosti s Dívkou ve vlaku. Knihu vám s klidným srdce vřele doporučuji :)

Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství LEDA.

Mé hodnocení: 80 %